Úterý, 6.dubna 2010

K nechtěnému nakrytí může dojít velice snadno. Fena je svolná k páření v druhé třetině hárání a toto období trvá obvykle 2 – 8 dní. Na místě je vodit fenku jen na vodítku a mít ji stále pod dohledem. Stačí chvilka a šikovný pejsek využije vaší nepozornosti.

Pokud už k nakrytí došlo nebo třeba máte jen podezření, není třeba panikařit. Velmi rozšířené je pravidlo, že fena musí být se psem při krytí svázána, aby mohla zabřeznout. Není to ovšem pravda. Svázání může trvat 5 - 120 minut a nikdy nebylo prokázáno, že by tato doba měla vliv na to, zda fena skutečně zabřezne.

Pokud už se tedy v takovéto situaci nacházíme, musíme si rozmyslet, zda je pro nás případná březost feny skutečně taková tragédie. Důvodů je jistě nespočet. Nejde jen o to, zda prostě nemáme čas starat se o vrh štěňat nebo fenu nakryl naprosto nevhodný pes (např. velký velikostní rozdíl). Někdo se jen bojí, že by štěňátka neudal. Dalším důvodem ale může být i zdravotní stav feny. Může být na březost příliš mladá, nebo naopak příliš stará. Pokud má fena pohybové problémy (např. vysoký stupeň dysplazie kyčelních kloubů nebo artrozu), také pro ni není březost vhodná.

Pokud už se rozhodneme, že požádáme veterinárního lékaře o ukončení nechtěné březosti, je dobré mít představu o tom, jaké jsou možnosti. Ze statistických údajů totiž vyplývá, že zabřeznutí feny v takovém případě není až tak časté. Samozřejmě tato statistika zahrnuje i feny, které ani nebyly nakryty, ale majitel o tom byl přesvědčen. Nejšetrnější pro fenku by bylo nechat březost proběhnout. K tomu se ale rozhodne jen málokterý chovatel.

Nejdůležitější otázkou, kterou si musíme položit je, kdy březost ukončíme. První možností je aplikace estrogenů třetí a pátý den po nechtěném nakrytí. Úspěšnost je více než 99 %.  Nevýhodou je aplikace léčiv tzv. „naslepo". V tuto dobu ještě nevíme, zda fena zabřezla a takovýto zásah hormonálními přípravky může být zbytečný. Používání estrogenů s sebou také nese různá rizika. Vlivem vedlejších účinků těchto hormonů je větší pravděpodobnost vzniku pyrometry (zánět dělohy), což může pro fenu skončit i smrtí.  Dále mohou estrogeny v tak vysoké dávce způsobovat i imunosupresy - snížit imunitu zvířete. Tím se zvýší pravděpodobnost vzniku dalších onemocnění. Po aplikaci estrogenů většinou dochází k resorpci plodů a příznaky potratu nebývají pozorovány.

Druhou možností je kastrace feny do první poloviny březosti. Kastrace se provádí odstraněním vaječníků a březí dělohy s plody. Výhodou je, že fena už nikdy zabřeznout nemůže.

Třetí možností je počkat do 24. - 28. dne po krytí a ultrasonografickým vyšetřením zjistit, zda fena březí je nebo není. V této době již aplikace estrogenů nepřináší požadované výsledky. Používá se cloprostenol v kombinaci s bromokriptinem. Obě tyto látky vyvolávají nevolnost a zvracení, proto je vhodné neaplikovat je naráz ale s několika hodinovým odstupem.

Každý takový  případ by se měl hodnotit individuálně.